Malé ohlédnutí zpět

Mám již čtvrt roku vědomého hubnutí za sebou, a tak jsem se rozhodla trochu bilancovat, zhodnotit své snažení a nyní vám přináším takovou svoji první malou rekapitulaci. Není vůbec od věci se čas od času zastavit, zvolnit tempo, popřemýšlet nad svými plány a ujasnit si, co se vám dosud povedlo a v čem máte ještě mezery, rezervy a limity, jaké nedostatky můžete odstranit, co můžete zlepšit. Tenhle článek bude trochu v jiném duchu, na rozdíl od mých předchozích textů.

Snažím se být sama sobě nejlepší kamarádkou, koučem i psychologem zároveň. Ano, slyším vás, jak namítáte: „No té se to kecá!“ Ale tím, kdo vám může nejlépe pomoci, jste ve většině případů opravdu vy sami. Jen je potřeba si to uvědomit a naučit se toho využít ve váš prospěch. Pokud tedy nejste vyloženě beznadějný případ… Pevně věřím, že ne, když vám na sobě záleží a chcete něco se sebou udělat, změnit svůj život k lepšímu. Jinak byste nejspíš asi ani nečetli tyto řádky. Takže klídek, jste tu správně.

Uchopila jsem pevně do svých rukou kormidlo rozhodování o svém životě a učím se 100% odpovědnosti za vše, co dělám. Nesu si za každé své rozhodnutí zodpovědnost se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Dělám chyby, chybovat je přece lidské, ale ty mi zároveň přinášejí uvědomění, vhled a ponaučení pro příště, co ne/dělat a čemu se raději obloukem vyhnout. Zkuste si, podobně jako já, udělat takový malý brainstorming. Najděte si na sebe chvilku. Pokusím se vás nyní trochu navést. A klidně si vezměte na pomoc tužku a papír. Víte, jak je to fajn, ujistit se o tom, že vám vaše počínání dává hlubší smysl?

Co jsem se (po)naučila:

  • Zkratky k úspěchu nevedou.
  • Trpělivost výsledky přináší. Nechci mít vše hned. Na výsledek si počkám. Bude stát za to!
  • Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá výmluvy (snažím se je rozpoznat a přiznat si je).
  • Ať mám v cestě sebevíc klacků, ostnů, kamení, bláta a jiných překážek, nikdy to nevzdám.
  • Učím se milovat překážky a úskalí. Jsou to pro mě výzvy a příležitosti k růstu.
  • Samotná cesta je cíl. (Vědí to mimochodem i v Číně).
  • Naučila jsem se více vnímat své tělo, vciťovat se do něj a poslouchat jej.
  • Dozvěděla jsem se, že jsem při své aktuální váze 110 kg podvyživená (!), musím údajně začít víc jíst (tak jsem si to vzala k srdci). A taky, že můj metabolický věk je 109,4 let. Hm, tak ještě by to chtělo i elixír mládí, ale na ten recept nemám.
  • Učím se pozitivně smýšlet o jídle (může i léčit!).
  • Díky novým návykům dělám věci, které mě dříve zatěžovaly, už zcela automaticky, a tak šetřím svůj drahocenný čas, mám ho nyní o něco více na opravdu důležité věci, ale stále ne tolik, kolik ho skutečně potřebuji.
  • Miluju otázky. Často se sama sebe ptám, protože když najdu odpověď, posune mě to dál.
  • Učím se překonávat strachy, předsudky, přesvědčení, mýty a omyly, vlastní lenost a pohodlnost a taky kritické připomínky okolí.
  • Vytváření nových návyků je koncept, ze kterého vycházím, a na kterém stavím svoji změnu životního stylu. S návyky mě velmi inspiroval expert na slovo vzatý Pavel Říha (rozhodně se o něm nedozvídáte ode mě poprvé ani naposledy!).
  • Duševní očista (uvnitř) se projeví navenek (na těle) a naopak.
  • Všechno se vším souvisí. Věci mi začínají dávat větší smysl.
  • Vytváření a následování zdravého životního stylu je jako skládat puzzle, jednotlivé dílky do sebe musí zapadat.
  • Na co se zaměříte, to roste. Co dáváte, to dostáváte. Co vysíláte, to přijímáte. Tak jednoduché to je.
  • „Jak nahoře, tak dole. Jak uvnitř, tak vně.“ Smaragdová deska (Co dodat? Svatá pravda!)
  • Stále více jsem nucena vystupovat ze svojí zóny osobního komfortu. (Nemusí to být na škodu…)
  • Slona je potřeba naporcovat, celý najednou se sníst nedá. (Ještě o tom bude v budoucnu řeč).
  • Přiznávám sobě i vám otevřeně, kde jsou moje slabiny. A snažím se s tím něco dělat.
  • Pracuju na svém osobním růstu, rozvoji a duševní očistě. Přišla jsem totiž na to, jak to souvisí s hubnutím. (Opravdu. Těšte se na článek!)
  • Stáňa Mrázková má pravdu: „Jakkoli složité jak lze překonat dostatečně silným proč.“

Co mě motivuje a posouvá dál:

  • baví mě zkoušet nové chutě, vůně, složení i kombinace potravin
  • dělám si z hubnutí takové psychohrátky a zábavu (testuju na sobě další fígle – pro vás samozřejmě)
  • je to vážně super pocit, když zjistím, že se vejdu do menších kalhot
  • vědomí, že svým psychologickým přístupem můžu pomoci lidem, kteří nemají čas, peníze, energii, vůli a nesnášejí diety (stejně jako já)
  • možnost vás inspirovat a podněcovat k akci
  • rostoucí sebedůvěra i sebevědomí
  • pochopitelně váhové úbytky a volnější oblečení
  • zlepšení a upevnění zdraví
  • z tvoření návyků se stal v podstatě již návyk samotný a to mě vážně baví

Co mě zatím brzdí a omezuje:

  • nedokážu začít den, aniž bych nevlezla na váhu, přitom vím, že to k ničemu nevede a nemá to hlubší smysl, občas mě to potěší, jindy rozladí, a přesto to dělám (zlozvyk už z dětství) – další výzva pro mě!
  • nedostatek času (bych tak ideálně potřebovala, aby měl můj den minimálně 72 hodin, abych stíhala vše, co chci)
  • náročné zaměstnání
  • péče o nemocnou babičku
  • dny, kdy bolestí nemůžu ani pomalu vstát z postele
  • někteří negativní lidé v mém okolí
  • dočasná nevole ke změnám, které vedou ve skutečnosti k lepšímu (to zjistím většinou až s časovým odstupem)
  • strach z neúspěchu
  • některá mylná přesvědčení o hubnutí
  • nemám bohužel foťák (ani v mobilu), tak vám zatím nemůžu nafotit a zdokumentovat vše, co bych chtěla
  • nejsem příliš technicky zdatná
  • někdy mám pochybnosti o sobě, že jsem si vzala příliš velké sousto, zda to opravdu dokážu, ale pak si vzpomenu na to, proč to celé vlastně dělám a chmury jsou pryč

Moje analýza před začátkem hubnutí:

  • Kdo jsem a kde se nacházím?
  • Odkud jsem přišla?
  • Kam kráčím?

Moje analýza nyní:

  • Kam jsem se posunula?
  • Co mi to dalo a vzalo?
  • Co můžu ještě zlepšit?
  • Jaký bude můj další krok?

Moje 3 největší stravovací hříchy:

  • bílé pečivo – již jsem ho z jídelníčku vyřadila
  • nepravidelná strava – aktuálně na tom pracuji
  • velikost porcí – jedna z mých dalších výzev

Shrnutí mých úspěšně vytvořených návyků:

  • Návyk č. 1 – chůze do práce (od 7. 1. 2016); 7. 8. 2016 = 7 měsíců
  • Návyk č. 2 – cvičení kalanetiky (od 1. 5. 2016); 8. 8. 2016 = 100 dní
  • Návyk č. 3 – chůze z práce (od 16. 5. 2016); 16. 8. 2016 = 3 měsíce
  • Návyk č. 4 – zdravá snídaně (od 1. 6. 2016)
  • Návyk č. 5 – sbohem bílé pečivo (od 1. 7. 2016)
  • Návyk č. 6 – pravidelnější strava (od 1. 8. 2016)

Nechtějte mít všechno hned, když jste roky svému tělu ubližovali. Ano, čtete dobře. Když tělu odpíráte kvalitní a zdravé potraviny, dostatek pohybu, spánku i relaxace, je to znakem nelásky. O co delší bylo období temna, o to déle potrvá, než se dá vaše tělo do pořádku! Každopádně, zkuste si zhodnotit, jaký dopad to bude mít na vaše zdraví za rok, dva, pět, deset, dvacet let…, když začnete měnit své zvyklosti již dnes.

Inspirace a odměna nakonec

Mám pro vás ještě jeden tip. Osobně se už 10 let nedívám vůbec na televizi, neposlouchám rádio a místo toho se raději intenzivně vzdělávám. Zde je obrovský potenciál pro vás – když se zbavíte největších žroutů času a zlozvyků, které vašemu zdraví rozhodně neprospívají, např. TV, FB apod., získáte víc času na opravdu důležité věci i na své blízké. „Gaučing a ležing“ nezřídka vedou ke zvyšování tělesné hmotnosti. Spočítejte si, kolik času denně strávíte sledováním vašich oblíbených pořadů a negativních zpráv v televizi, surfováním na internetu a chatováním o ničem. Posunuje vás to někam?

Já jsem svůj večer využila k hlubšímu zamyšlení a napsání dalšího článku pro vás. Nyní se také musím rozhodnout, kam budou směřovat moje další kroky. Každopádně, za malé prohřešky se nehodlám nějak peskovat. Právě naopak, pochválím se, popřípadě odměním za již dosažené úspěchy. Pozitivní věci posiluji, negativním nevěnuji pozornost. A tak jsem se konečně rozhodla, že si tento týden dopřeji svoji první větší zaslouženou odměnu, kterou je můj vysněný pracovní stůl. To se mi budou tvořit texty pro vás jedna báseň!

foto-49

Lenka Křetínská
Specializuji se na psychologii hubnutí. Mojí vášní je vést lidi ke změně myšlení, neboť právě psychika hraje klíčovou roli při hubnutí a změně životního stylu. To, jak lidé smýšlejí o sobě a o jídle, rozhodne o tom, jak se k nim jídlo zachová. Můj příběh si můžete přečíst zde >>