Kdo za to může? Sebeláska

Nekonečné čekání na nápad. Znáte to také? Usilovně se snažíte něco skvělého vymyslet, přijít něčemu na kloub. Čekáte, až k vám zavítá originální nápad a tajně doufáte, že vás možná i osvítí… Čekáte a čekáte. Možná hodiny, dny, týdny, měsíce nebo snad i celé dlouhé roky. A ono to ne a ne přijít!

Pohněte tělem, pohněte myslí

Je velmi pravděpodobné a zároveň docela paradoxní, že ve chvíli, kdy se dostanete na jiné místo, nebo do jiné situace, která s tím vůbec nijak nesouvisí, procitnete. Obrazně řečeno, když rozhýbete vaše tělo, pohne to vaší myslí, neboť jsou to spojené nádoby, které se vzájemně ovlivňují. Působení na jedno má dopad na to druhé.

Jdete například na procházku do přírody, zaběhat si, nebo někam odcestujete a věci se dají nečekaně do pohybu. Do hry vstoupí ten váš „aha moment“ a máte to, dostali jste právě ten nejúžasnější nápad. Přijde k vám zčista jasna a vy ani nevíte, kde se vzal. To je přesně to, o co tu jde. A jak ten můj ke mně přišel? Vezmu to hezky popořádku.

 

Kdo za to může? Sebeláska!

Miluji knihy, zejména z oblasti psychologie, esoteriky, osobního rozvoje a zdravého životního stylu. Na jaře roku 2015 se mi do rukou dostala zbrusu nová a výjimečná kniha psycholožky Lucie Kolaříkové: UČEBNICE SEBELÁSKY. Musím dodat, že pro mě doslova revoluční a úžasná.

„Wow, to je skvělé!“, pomyslela jsem si. Návod, jak si vypěstovat láskyplný vztah k sobě sama a zároveň se o něj naučit pečovat. Trpělivě a něžně jako o křehkou květinu. To je přesně to, co jsem se potřebovala dozvědět už dávno!

Ve škole ani doma mě tomu neučili

Tohle téma bylo naprosté tabu. A navíc, hezký vztah k sobě zaváněl v tehdejších mylných interpretacích dokonce sobectvím a egoismem. Dlouhé roky jsem to v sobě řešila, protože mi lidé často předhazovali, že se nemám ráda, ať už s tím konečně něco udělám. Ale nikdo mi nikdy neřekl, JAK SE ZAČÍT MÍT RÁDA.

Natolik mě tato nevšední učebnice oslovila, že jsem pak brouzdala na internetu, abych se dozvěděla něco více. Našla jsem přesně to, co jsem právě potřebovala k postupu na svojí cestě vpřed. To, na co jsem byla v danou chvíli mentálně připravena.

Objevila jsem 5 týdenní online kurz na pěstování sebelásky. Bez jediného zaváhání jsem vstoupila do VIP Školy sebelásky pod vedením Lucie Kolaříkové a Alice Kirš. V čem mi škola byla přínosem, můžete omrknout ZDE (4. video).

Škola ve mně zanechala velmi silnou stopu, NASTARTOVAL SE PROCES. Jedinečný proces tvoření, životních změn a osobního růstu. Vědomě jsem se rozhodla, že začnu ve svém životě pěstovat sebelásku a pečovat o ni, aby mi dobře sloužila. A ZAČALY SE DÍT VĚCI…

Šnečku, šnečku, vystrč růžky!

S pěstováním sebelásky jsem poprvé začala vystupovat ze svojí komfortní zóny, začala se cítit více žensky a sebevědoměji. Mimochodem, pokud vás zajímá, jak zvýšit své sebevědomí, skvělé tipy najdete zdarma v třítýdenním online programu Alice Kirš.

Začala jsem pátrat po tom, v čem jsem opravdu dobrá. Ponořila jsem se mj. do objevování svých talentů a schopností. A uvědomila jsem si, že chci něco opravdu jedinečného ze svého života předat světu a že mě bytostně baví psát. O životě, o čemkoli, cokoli, jakkoli, kdykoli.

Sama sebe jsem s nadsázkou a špetkou ironie chlácholila tím, že možná přece jen jednou napíšu knihu a světlo světa tak spatří můj životní příběh. Často mě tím totiž lidé z mého okolí škádlí a popichují, když si pořád něco zapisuji a sepisuji, proč nenapíšu nějakou knihu.

Už v pubertě jsem si psávala emoční deníky. Milovala jsem spisovnou češtinu, písemný projev a na vysoké škole jsem navštěvovala kurzy grafologie. Zajímalo mě, jak se osobnost pisatele zrcadlí v jeho jedinečném písmu. Poprvé jsem se tak trochu pisatelsky realizovala ve své diplomové práci o rozsahu 200 stran.

Co nemám v hlavě, mám na papíře

Psaní ke mně patří odjakživa. Neustále si zapisuju různé nápady, postřehy, pokroky, otázky, třídím si myšlenky, píšu ráda dlouhé maily, komentáře, dávám zpětné vazby a nalézám spoustu dalších podnětů ke psaní. Je to pro mě taková forma odreagování. A zároveň jeden z pramenů mojí inspirace.

Když píšu, jsem ve svém FLOW (volné inspirativní proudění myšlenek). Nejenže si tím krásně vyčistím hlavu, ale zapomenu také s přehledem na běžné starosti všedních dnů. S oblibou tomu lidově říkám, že jsem doslova „duchem zažraná“ do nějaké činnosti natolik, že při tom ztrácím pojem o čase a okolním světě.

V průběhu Školy sebelásky jsem začala poprvé přemýšlet nad tím, jak přetavit svoji zálibu, stále něco psát, ke svému užitku. Přemítala jsem neustále dokola nad otázkou, o čem bych tak vůbec mohla psát. Tušila jsem, že mám v sobě nějaký skrytý potenciál, jen se mi nedařilo jej dlouho objevit.

Už netlačím na pilu

Z vlastní zkušenosti vím, že když se na pilu moc tlačí, tak dost špatně řeže, nebo se jí vylámou zuby. Hodně jsem na sebe tlačila a naléhala asi půl roku, že už na to musím konečně přijít, jaké je moje jedinečné téma. Ptala jsem se sama sebe, v čem mám odborné znalosti a bohaté zkušenosti, které můžu předat světu.

A čím víc jsem se na to snažila přijít, tím horší to bylo. Smutná a ztrápená z toho, že to nakonec stejně asi do začátku kurzu PODNIKÁNÍ Z PLÁŽE nevymyslím, jsem to nechala být v podstatě na pospas osudu, pustila jsem to úplně z hlavy.

Pevně jsem však věřila, že ve správný čas a především díky kurzu své téma objevím. Opravdu se tak stalo. Jednoho časného únorového rána roku 2016 cestou pěšky do práce to přišlo JAKO BLESK Z ČISTÉHO NEBE. HURÁ, MÁM TO! MOJE TÉMA A VÁŠEŇ JE PSYCHOLOGIE HUBNUTÍ. Vůbec mi hlava nebrala, jak je možné, že jsem na to nepřišla už dávno.

Výzva padesátka

Abych vám to celé hezky okořenila, učinila jsem velkou osobní výzvu, kterou jsem pojmenovala pracovně „PADESÁTKA“. Poprvé zde veřejně sděluji svůj závazek a záměr, že během příštích 2 let se pokusím dát dolů 50 kilo, a to především změnou myšlení a návyků. Věřím, že tentokrát už dosáhnu své ideální váhy, kdy se ve svém těle budu cítit jako doma.

Vydejte se se mnou na dobrodružnou cestu a sledujte moje pokroky, jak se mi daří přibližovat ke svému cíli. Rozhodla jsem se jít do akce a podělit se o svoje zkušenosti, tipy, triky a fígle. Zároveň vám také odhalím všechna úskalí a překážky, které mě na mojí cestě potkaly a jak jsem se s nimi vyrovnala.

Hubnutí začíná v hlavě

Bude to takové hubnutí naživo, zejména formou zveřejňování nových příspěvků na mém blogu. A vy se ke mně budete moct přidat, když budete chtít. Ráda se stanu vaší osobní průvodkyní, budu vás inspirovat, motivovat a podporovat v tom, abyste šli také do akce. Chci vám jít vstříc svým osobním příkladem, že to skutečně jde, když se chce. Protože hubnutí začíná v hlavě.

Více o tom, jak se mi daří vědomá práce s psychikou a především odkládat přebytečné kilogramy, se dozvíte již brzy. Moje touha podělit se s vámi o své vlastní zkušenosti, úspěchy i nezdary, vedla nakonec k tomu, že jsem se rozhodla psát svůj první BLOG. Sledujte na mém blogu rubriku Hubnutí v přímém přenosu.

Nejlepší spojenec nakonec

Ukážu vám, jak bez drastických diet, změnou myšlení a přístupu k životu, můžete změnit svoji postavu a životní styl. Krok za krokem. Je zdravé, pevné a štíhlé tělo to, po čem opravdu toužíte? Hlavní roli při hubnutí hraje psychika. Naučím vás, jak můžete zeštíhlet svoji mysl, což se projeví i na vašem těle navenek. Cokoli si jen dokážete ve své mysli představit, to můžete ve svém životě reálně mít.

Protože to, jak smýšlíte o sobě a o jídle,
nakonec rozhodne o tom, jak se k vám jídlo zachová.

Lenka Křetínská
Specializuji se na psychologii hubnutí. Mojí vášní je vést lidi ke změně myšlení, neboť právě psychika hraje klíčovou roli při hubnutí a změně životního stylu. To, jak lidé smýšlejí o sobě a o jídle, rozhodne o tom, jak se k nim jídlo zachová. Můj příběh si můžete přečíst zde >>